Že se dá pálit ze všeho, na všemožném zařízení a všude, se přesvědčil náš známý při putování Afrikou. Na cestě po Nilu narazil v Súdánu na místní pálenici, kde právě vyráběli dobrotu z datlí a guave (kvajáva).

Děkujeme známému za zaslané fotky a na oplátku uvádíme jeho celý návrh na titulek článku:
Nile Whiskey Distillery jest pro dobrodruhy, Vastl Liquors Manufacture pro labužníky.

Právě ukončená sezóna nám začala už v polovině září, tedy o měsíc dřív než před rokem. Vyslyšeli jsme tak přání majitelů brzkých kvasů z třešní, višní, rybízu a špendlíků. Právě poslední jmenované ovoce se stalo tak trochu skokanem roku, když se z loňské nuly dostalo na 6% z celkové výroby pálenky.

Podíl slivovice 38 % je sice výrazně nižší než vloni, ale přesto o hodně převyšuje naprostou neúrodu švestek, která naši oblast letos postihla. Zachránily to především kvasy dovezené ze středních Čech a z podobných dálek, kde švestky nejenom narostly, ale i pěkně uzrály. Bez nich by byla slivovice někde na 18 %.

Jednoznačným vítězem byla letos  ale jablka. Jablkovice začíná být stále oblíbenější, a to nejenom pro snadnější dostupnost ovoce. Překvapuje nás množství lidí, kteří jí dávají přednost před slivovicí pro její menší aromatičnost a prý i jemnější chuť. Taky stoupá počet těch, kteří si z ní připravují domácí likéry. Naše osvěta tak nese ovoce, v tomto případě vlastně ovocné likéry.

Dostali jsme před týdnem fotku z Thajska. Až tam se dostala hruškovice vypálená v naší pálenici. Majitelé hruškovice si ji tam vzali, jak říkali „na vypálení červa“, a jak je z fotky patrné, dovolená nejspíš proběhla bez rušivých okamžiků

Vždyť je to taky ověřené, nespočet cestovatelů od nepříjemností ochránil právě kalíšek ovocné pálenky požitý ve správný čas. U moře stejně jako na horách.  

Neplatí žádná povinnost vypít všechno, co se vezme s sebou. Když nejsou problémy, není ostuda přivézt pálenku zpátky. Ale je dobré ji mít při cestách do ciziny vždycky s sebou přibalenou. Jako medicínu v placatici. A v množství odpovídajícím délce dovolené.

Vloni v lavici mezi učni, potom vzápětí tovaryšem a letos už se představuje mistrovským dílem. Krásný pokrok jednoho z našich asi nejpozornějších posluchačů loňských seminářů.

Ze dvou soudků, každý po 40 litrech kvasu, se vypálilo 9 litrů prvotřídní pálenky. Výborný výsledek v tomto roce, ve kterém chybělo ovoci častější pohlazení slunce a výtěžnost je tak jenom na 70 % roku předcházejícího.

Ano, ano, místo experimentování se zaručenými radami z okolí se určitě vyplatí zajít na odborný seminář, který v příštím roce zase budeme pořádat, jak už jsme ostatně vůči tradici povinni.

Letos si můžou švestkový kvas hýčkat jen šťastlivci, zatímco loni se nakládalo do všeho, co bylo po ruce, jak je vidět z přiložené fotografie. Fotka je ale letošní, většina švestek, které letos pálíme, byla naložená vloni, nebo dokonce i předloni a pro tu velkou úrodu se nestihly tenkrát vypálit.

Popelnici rozhodně jako inspiraci nedoporučuji, určitě se nebude jednat o plast určený pro potravinářské účely. Protože měl ale tento zákazník i kvas v řádných barelech, jeho přání jsme splnili a kvas z popelnice (alespoň že byla nová) jsme vypálili jako první várku. Následná druhá várka už aparaturu všeho nežádoucího, kdyby tam něco takového bylo, zbavila a připravila pro dalšího zákazníka.

Výsledek pálení? Z obou várek vytekla vynikající slivovice.

Ano, je to tak. Hned vysvětlím. Vlastní aktivitu na výrobu kvasu je třeba načasovat jen na sběr ovoce: vrhnout se na něj, nasbírat, naložit a konec!!! Nohy na stůl, kanapíčko, telka a podobně. Vy už máte odpracováno, teď je řada na kvasinkách, ať se činí.
A ony pracovat umějí a rády to předvedou, pokud jim někdo příliš aktivní nehází klacky pod nohy. A to tak, že chodí kvas pravidelně kontrolovat, měřit, promíchávat… V dobré víře, že činí dobře, ale opak bývá pravdou. Dodaný kyslík a octové bakterie, to jsou právě ty vrhané klacky.

Jak si kdo naloží, to se mu navaří (v našem případě vypálí). A někdy i vyleje rovnou do jímky. Řečeno s tetou Kateřinou: „Komu není rady, tomu není pomoci“. Nejspíš by ale ještě doplnila: „Kdo chce kam, pomozme mu tam“.

Že se u nás už pálí, ukazuje i klikatá cesta letadla, které nad naší pálenicí zrovna prolétávalo.

oznamujeme Vám,  že letošní sezónu odstartujeme 17. září 2021.

Nejdříve přijdou na řadu kvasy z třešní, potom letní jablka a postupně se začnou přidávat i další účastníci letošního pálení, zástupci ostatních ovocných druhů. Mezi těmi všemi nabušenými mladíky se objeví i několik veteránů, švestkových kvasů z loňského roku. A to budou teprve výkony! Takový rok vyzrálý kvas dokáže vzbudit spokojenost všech členů realizačního týmu, potlesk přihlížejících a radostné pomlaskávání ochutnávajících.

Ještě doplníme, že všechny nutné podmínky k zahájení už jsou splněné. Zařízení prošlo předstartovním servisem renomované firmy z Brna a minuty k zapálení ohňů pod kotli mohou být odpočítávány.

Stejně, jako jsem minulý rok psal, že není třeba se bát letních jablek, platí to i o třešních. I když patří mezi naše ovoce, které je nejvíce náchylné k hnilobě a nejrychleji se kazí. Co tedy udělat pro to, abychom ho v destilované podobě zachovali třeba i pro další generace?
Do sudu natrhejte třešně najednou, nepřidávejte je tam ve více dnech. Švestky to snesou, třešně ne. Musí být bez šťopek a každý máme asi zkušenost, že takové třešně, pokud je ponecháme v košíku do druhého dne, už nějakou tu hnilobu chytí. Aby se kvasný proces rozeběhl co nejrychleji, trochu je v sudu potlučte, aby pustily šťávu, přidejte kvasinky a sud vzduchotěsně uzavřete. Víko musí být samozřejmě provrtané a opatřené kvasnou zátkou, jinak sud bouchne a můžete malovat. Kde a při jaké teplotě nechat kvasit, najdete na našich stránkách na jiném místě, nebo zavolejte.
Kvasinky vám můžeme prodat (40,- Kč / 100 litrů kvasu), začátečníkům i půjčit upravený sud. Tak do toho!

Pro rok 2021 jsme naplánovali jen jeden odborný seminář, tomu odpovídala i účast. Bylo plno (fotky ze semináře najdete v naší fotogalerii). Program byl obdobný jako u seminářů loňských, zachována zůstala i témata závěrečných zkoušek: Zájem o problematiku pálení, aktivní vstupy do diskuse a minimální zdrženlivost při ochutnávce vzorků. Bylo pro nás příjemným zjištěním, že všichni skončili s vyznamenáním.

Každý seminář má ale nějakou svoji osobitost, která jej odlišuje od ostatních. Na letošním se o ni postaraly dva neplánované odborné vstupy. Jeden ze strany nadšeného chemika s odpovídajícím  VŠ vzděláním, který průběžně rozšiřoval naše znalosti o teoretické části související s procesem kvašení. Druhý, stejně neformální vstup, byl zaměřený na staré původní odrůdy ovoce a jejich výhody oproti těm v současnosti nejvíce rozšířeným. Nebylo žádným překvapením, že oba vstupy byly sledované s velkou pozorností.

Důležité je myslet i na šíření myšlenky pálení do budoucna, nejlepší cestou k tomu je nepřerušená kontinuita v rodině. Že se podařilo naplnit i tento cíl našeho semináře, dokazuje účast zatím nejmladší účastnice, které bylo 10 měsíců. 

Vloni jsme pro ty, kteří chtějí začít s pálením, uspořádali dvě instruktážní setkání. Myšlenka se velmi ujala a nás ještě vedle slivovice v žaludku hřeje krásný pocit, že je opět o několik lidí víc, kteří už vědí, jak na ušlechtilé zpracování ovoce. Jenom ten výstižný název se neujal a byl nahrazen běžným seminářem. Tomu je zbytečné se bránit, jazykový vývoj má svoje vlastní pravidla, odteď už budeme tedy připravovat jenom semináře.

Protože si myslíme, že po loňsku vás bez „výučního listu“ už možná ani tolik není, připravili jsme letos jen jeden termín. V případě většího zájmu se ale nějaké rezervy na další seminář ještě určitě najdou.

Termín: 12. června 2021, od 14:00 do cca 16:00 hodin
Místo: Pálenice u Vastlů
Program: jak to udělat, abychom měli vlastní dobrou pálenku
Přihlášky: mailem na naši adresu jsme@paleniceuvastlu.cz, nezapomeňte napsat, kolik vás přijede
Počet účastníků: maximálně 15, koná se za každého počasí a za účast platíte jen svým časem

Seminář je už obsazen, v případě zájmu o poskytnutí odborných informací nás prosím kontaktujte, pokusíme se najít jiné řešení. Děkujeme za pochopení.

Nevím, jak vy, ale já už se vždycky nemůžu dočkat, až nějaké hodnocené období skončí, abych si ho mohl shrnout a dát do grafů a mít tak přehled. A to přehled nejen o době minulé, ony ty grafy totiž taky často ukazují na to, co přijde, v našem případě, co můžeme čekat příští sezónu.

Tak například graf č. 1. Ten poměrově ukazuje, kdy se u nás nejvíc pálilo. A upozorňuje všechny, kterým je společné, že nemají rádi pohled na prázdné láhve, že v měsících listopad a prosinec je na pálení tlačenice, a je proto třeba termín objednávat hodně předem.

Na grafu č. 2 je zase vidět, jak byla ze strany pěstitelů velmi prozíravě využita mimořádná úroda švestek. Několik dalších let bude mít graf nejspíš úplně jinou podobu, švestek se tolik neurodí a vyhrají ti, kdo se zaměří na jiné druhy ovoce.

V této souvislosti od nás zaznívá důležitá výzva: Jestli se obáváte jít do jablek, hrušek nebo třešní, či si o těchto pálenkách myslíte své (a nic lichotivého), domluvte se s námi na termínu návštěvy. Řekneme si, jak na to, optimálně se i něco ochutná a budete mít tak dost podkladů pro kvalifikované rozhodnutí.